Sdílíte zahradu s ježkem a zajímá vás, jak mu v tomto studeném období pomoct? Aby váš ježčí kamarád v pořádku přežil zimu, potřebuje především dvě věci – plné bříško a útulný domeček.

Během podzimu lidé potkávají ježky velmi často – velké, střední i ty malé. Zvlášť u menších ježčat pak mají obavu, zda nevyžadují nějakou pomoc, aby je nadcházející zima nepřekvapila nepřipravené. Takže kdy je vhodné zakročit?

Pokud počasí přeje, ježčí matka zvládne za rok odchovat dva vrhy ježčat. Mláďata narozená na konci léta mívají během září váhu okolo 150 gramů, při této váze už se začínají osamostatňovat a potravu si obstarávají sami. Pokud nejsou malí ježci zranění, není třeba do jejich života nijak zasahovat. V případě, že vám osud ježečka na vaší zahradě i tak nedá spát, můžete mu pomoci sami.

V naší přírodě se můžeme setkat se dvěma druhy ježků – ježkem západním (poznáme ho podle dozadu stejnoměrně hnědobíle pruhovaných uhlazených bodlin a tzv. tmavých brýlí) a východním (rozcuchané bodlinky). Oba druhy ježků jsou hmyzožravé, takže se živí převážně brouky, žížalami, kobylkami, dále třeba slimáky, ale i drobnými hraboši či žábami. Správný jídelníček je tedy zásadní, pokud se chcete o ježečka postarat. Mléko, jablko či pečivo určitě nejsou pro ježky tím pravým ořechovým.

Zimu tráví ježci v úkrytu v tzv. hibernaci. To znamená, že sice nespí, ale sníží teplotu těla a zpomalí tělesné funkce. Během hibernace ztratí ježek asi třetinu své váhy, proto se na podzim ježci snaží pořádně vykrmit a získat co nejvíce tělesného tuku.

Přehoupne-li se kalendář do října, měl by malý ježek dosahovat hmotnosti 200 gramů, což odpovídá délce zhruba 10 centimetrů. Na konci října by ježeček měl mít váhu minimálně 350 gramů, počátkem listopadu pak už 500 gramů. Udává se, že minimální váha k úspěšnému zimování činí něco mezi 600 a 700 gramy. To je ale pouze orientační údaj. Záleží na okolnostech, zvláště pak nadmořské výšce, ve které se ježek nachází (v nížinách přichází zima pozvolněji a tak mívají ježci do zimy času na vykrmení dost), ale také na lokalitě (tam, kde jsou neudržované zahrady, parky, louky a pole, je k dispozici potravy dostatek).

Malého ježečka není nutné hned sbírat a odchovávat v zajetí. Bez obav ho můžete nechat venku a přilepšovat mu v jeho přirozeném prostředí. Postačí k tomu pouze mistička a kočičí konzerva či granulky (vyberte ty kvalitnější, bez barviv apod.). Ježek se rychle naučí k mističce chodit a vykrmovat se a vy můžete pozorovat, jak váš chráněnec krásně přibírá na váze.

Stejně důležité jako dostatek potravy je pro ježka zimní útočiště. V dnešních upravených zahradách mají problém najít hromadu listí či klestí, ve které si obvykle dělají své zimoviště. Proto až budete uklízet zahradu, nechte jim někde v odlehlejším koutě kupičku vhodného přírodního materiálu. Dál už si ježci poradí sami.

Samozřejmě nic vám nebrání nabídnout ježkům o něco komfortnější bydlení. Pod hromadu listí můžete schovat připravený domeček – koš z pletiva a proutí (seženete již hotový, např. v Lidlu) nebo dřevěný domeček přibližně 30-40 cm velký, který snadno zvládnete vyrobit doma sami během odpoledne. Ideální je, když má domeček alespoň krátký vstupní tunel, který zabrání predátorům dosáhnout tlapou na ježky. Vnitřek domečků vystelte suchým listím, senem nebo hoblinami, dobrou službu udělá i novinový papír, a svrchu pěkně zaizolujte hromadou listí.
Co je důležité – aby se do nich ježci ochotně nastěhovali a líbilo se jim tam, vyberte pro domečky klidné, odlehlejší místo, kde budou moct ježci opravdu nerušeně „prospat“ zimu. Domečky můžete umístit také do hustého živého plotu apod. Na zahradě je nechte klidně celoročně, ježči je určitě rádi využijí jako úkryt nebo samice jako hnízdo pro mláďata.

Pro štěstí a dobrou kondici ježků se dá během podzimu udělat ještě víc. Pokud je to možné, zazimujte sekačku o něco dřív a odpusťte si poslední sečení zahrady – v proschlých zbytcích krátkých trávníků se zdržuje jen minimum hmyzu, kterým se ježci živí a který potřebují pro získání dostatečných tukových zásob.
Hrozbu pro ježky (a další živočichy) představuje také letitý nešvar – vypalování trávy. A pokud chcete podobným způsobem zlikvidovat hromadu větví nebo jiného rostlinného odpadu, před zapálením se vždy přesvědčte, že se v ní už nějaký ježek neubytoval. Raději vytvořte oheň vedle a postupně přikládejte. Ježek sice běhá rychle, ale z hořící hromady se mu nepodaří uniknout. V případě nebezpečí se totiž stáčí do klubíčka.

 

Ježek může potřebovat lidskou pomoc v několika případech

• Je-li zraněný nebo nemocný. Zraněný či nemocný ježek se obtížně pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka.

• 

  Má-li na podzim nízkou hmotnost. Na úspěšné přezimování potřebuje ježek minimální hmotnost okolo 500 g. Vzhledem k průběhu počasí v posledních letech mohou letošní ježečci zazimovávat až v průběhu prosince, kdy pod nulu klesají i denní teploty. Není vždy zásadní hmotnost, ale tukové zásoby, které si ježek vytvoří. Pokud jste na pochybách, zda je ježek dobře vykrmený, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici pro další instrukce. Radu obdržíte na centrálním dispečinku záchranných stanic na telefonním čísle 774 155 155, nebo u pracovníků jednotlivých stanic, na které jsou uvedeny kontakty na stránce www.zvirevnouzi.cz.

• Pokud ho naleznete venku během zimy. Nepříznivé zimní období přežívají ježci v zimním spánku – hibernaci. Pokud je ježek aktivní během zimy, došly mu nejspíš energetické zásoby nutné pro hibernaci. Na sněhu nebo v mrazu nalezení ježci potřebují vaši pomoc bez rozdílů váhy. Spojte se s nejbližší záchrannou stanicí živočichů. Ale pozor! Pokud se v zimě oteplí, mohou se ježci probudit (vyvenčí se, proběhne) a znovu se uloží ke spánku!

• Jedná-li se o osiřelé mládě. Může se stát, že ježčí miminka osiří, když jejich matka zahyne. Tato mláďata o hmotnosti 30–50 g potřebují okamžitou pomoc. Je však třeba důkladně prověřit, že mláďata jsou opravdu osiřelá. Ježčí samice svá mláďata často opouští i na delší dobu, když se vydává hledat potravu. Je třeba vyčkat minimálně 3 hodiny, než se mláďata odeberou.
• Pomoci můžete nejen ježkům v přírodě, ale i záchranným stanicím, které na podzim zažívají nápor příliš malých, slabých či poraněných ježečků. Stanicím se zpravidla hodí kočičí konzervy a granule, papírové krabice na domečky a obyčejné noviny vhodné na podestýlku do ježčích ubikací, nebo potrava pro ostatní svěřence – ořechy, sušené plody, šípky, mouční červi – i to však nejdříve konzultujte s konkrétní záchranou stanicí.

 

Zdroj a foto: Zvíře v nouzi, Pixabay