Okousané sazenice, zničená úroda… Slimáci, každoroční pohroma zahrad, už útočí a neodradí je ani chladné počasí. Poradíme vám, jak na ně.
Noční teploty sem tam ještě spadnou k nule, ale slimáci už jsou ve svém živlu. Nechvalně známý hnědo-oranžový plzák španělský způsobuje každoročně v zahradách obrovské škody. Denně sežere potravu o hmotnosti poloviny své váhy. Invazivní škůdce po páření naklade až několik stovek vajíček, která jsou dokonce schopná přezimovat. Plzák je hermafrodit, takže vajíčka po páření kladou oba jedinci, množí a šíří se tedy velice snadno. Přirozených nepřátel bohužel moc nemá. Důležité je proto zakročit proti nim včas a likvidovat ho od brzkého jara.
Takže co proti slimákům můžete dělat? Podívejte se, co se osvědčilo.
Ruční sběr: Možná nacházíte na záhonech okousané zničené rostliny, ale po pachateli ani stopy. Minulý rok jsme řešili to samé. Přes noc zmizely sazenice cuket, hrášky, ze všeho zbyl jen koneček stonku. Prostě žalostný pohled. Samozřejmě padlo podezření na slimáky, ale nikde jsme je nemohli najít. Dokud jsme nevyrazili na zahradu po setmění. Pak teprve byla v plné síle vidět invaze slimáků.
Situace vyžadovala okamžitou radikální akci, takže jsme několik večerů trávili vždy hodinku pobíháním po trávníku a mezi záhonky vybaveni baterkou, lopatkou a kýblem. Slimáků jsme sesbírali opravdu stovky a stovky (spíš by bylo přesnější říct, že to bylo na kila) a doufám, že se to vyplatilo a díky tomu bude letos lépe. Takže naše doporučení: i když je přes den nevidíte, po setmění vyrazte na slimáky. To je jejich čas, kdy vylézají z úkrytu.
Po úspěšném sběru přišla přirozeně otázka, co potom s polapenými slimáky. Likvidace posolením mi přijde drastická a krutě zdlouhavá, navíc při tomto množství slimáků i nereálná. Po prostudování mnoha rad a návodů jsme zvolili postup s okamžitým účinkem – zalít kbelík vroucí vodou. Jistě, ani to není zcela humánní, ale alespoň je to rychlé.
Likvidace úkrytů: Preventivním opatřením proti přemnožení slimáků je odstranění úkrytů, v nichž se mohou přes den schovávat (a také klást vajíčka a množit se). Slimákům se líbí pod kameny, pod dřevem, v betonových zídkách, prostě pěkně ve vlhku a temnu. Rozhlédněte se po zahradě, zda jim nenabízíte příliš mnoho vhodných míst k žití. A naopak – pokud jste odhodlaní slimáky pravidelně likvidovat, nabídněte jim takový úkryt, který se vám bude snadno kontrolovat a slimáky z něj vysbírávat. Ideální je třeba pár položených prken.
Pivní past: Tak pod tohle se s klidným svědomím podepíšeme, pivní past funguje spolehlivě a slimáky pochytá za vás. Ideálně hned na několika místech na zahradě zahrabejte do země zavařovací sklenici, seříznutou PET lahev nebo hlubší plastovou krabičku. Její horní okraj by měl zarovnávat s terénem. Tuto nádobu potom naplňte dostatečným množstvím piva (z vlastní zkušenosti – na značce nezáleží, jen nealko neúčinkuje). Pivo je pro slimáky velké lákadlo, přes noc jich do něj spousta naleze. Stačí pravidelně vylévat utonulé kusy a doplňovat pivo.
Indický běžec: Kdo vyzkoušel, dá nám za pravdu – není snad spolehlivější zbraň proti než kachna známá jako indický běžec. Ostatní domácí drůbež nechávají slimáci zcela v klidu, z našich slípek jen dvě milují slimáčí vajíčka a nepohrdnou ani maličkými slimáky. Ale indický běžec, to je jiné káva. Pro něj jsou slimáci základ jídelníčku. Máte-li možnost si je pořídit, na problémy se slimáky můžete zapomenout. Tyto vztyčené, nelétavé kachny jsou zábavní, celkem nenároční společníci, na které je radost se dívat. Na ochranu středně velké zahrady vám budou stačit dva až čtyři, ale vždy by běžec měl mít aspoň jednoho kamaráda.
Nadrcené skořápky, šišky: Mezi často doporučované mechanické bariéry proti slimákům patří nadrcené vaječné skořápky. Babské rady tvrdí, že stačí nasypat je kolem rostlin či po okrajích záhonů a máte po starostech. „Naši“ slimáci skořápky bez potíží překonali, zase na druhou stranu lehké provápnění půdy skořápkami mnoho druhů zeleniny uvítá, např. rajčata. Podobně jako skořápky by měly fungovat i malé borové šišky, bohužel ani na ně se nedá stoprocentně spolehnout.
Afrikány: Nelibá vůně afrikánů neboli aksamitníků by měla slimáky odpuzovat, proto je vhodné vysadit je na okraje zeleninových záhonů. Proti jiným škůdcům možná tyhle vděčné kytičky účinkují a navíc mezi zeleninou krásně vypadají. Bohužel u nás byl truhlík s afrikány v podstatě to první, co slimáci „srovnali se zemí“, takže jsme spíše získali dojem, že jim naopak velice chutnají.
Jedlá soda, sůl a spol.: Běžně narazíte na radu nasypat na kraj záhonu sůl, která slimáky naleptá, když přes ni přelezou. Toto nedoporučujeme – museli byste opakovat po každém deštíku a zasolením půdy si napácháte větší škody než slimáci. Podle některých zahrádkářů stačí nasypat okolo rostlin jedlou sodu. Jestli to zničí slimáky, nevíme, nezkoušeli jsme. Rostliny to podle nás ale zničí spolehlivěji.
Vyvýšené záhony: Vyvýšené záhony se poslední dobou těší velké oblibě a své přednosti jistě mají. Kdo si od nich ovšem slibuje méně starostí se slimáky, bude asi zklamán. Vyšplhat se nahoru není pro tyto škůdce žádný problém.
Hlístice: Jednou z možností biologické ochrany proti slimákům je nasazení hlístic, konkrétně hlístice Phasmarhabditis hermaprodita. Tyto parazitické hlístice po aplikaci v půdě samy vyhledávají slimáky, dostanou se do jejich těla a během několika dní je zahubí. Potom si vyberou další oběť. V zahradě takto dokážou působit několik týdnů. Nejvhodnější je nasadit je hned zjara v době líhnutí plzáků, dosáhnete tak nejlepších výsledků.
Granule: „Modré granulky“ patří už k celkem běžné výbavě zoufalých zahrádkářů. Podobných návnad, které slimáky otráví, najdete na trhu již celou řadu a zpravidla dobře fungují. Některé z nich by měly být neškodné pro domácí i divoké živočichy (psy, drůbež, ježky apod.). Při výběru dejte přednost granulím, které se deštěm nerozpouští.