Máte pocit, že přes zimu své oblíbené pokojovky doma hýčkáte, když mají na rozdíl od rostlin venku teplo a vody, co hrdlo ráčí? Když si nedáte pozor, tak je samou péčí snadno umoříte. Stačí jen tak málo.
Nějakou tu pokojvku má doma snad každý. Většina těch nejoblíbenějších druhů patří k rostlinám, o které se podle prodejců v zahradnictví zvládnou snadno postarat i začátečníci. To je ale pravda v teplejších měsících, protože zima je pro pokojové rostliny stejně zatěžkávací zkouškou, jako pro rostliny, které zůstaly venku. Hlavně když většina z nich končí na parapetu u topení. To není to nejlepší místo. Stačí chvíle nepozornosti, únava z práce, nebo drobné opomenutí a i zkušený pěstitel udělá začátečnickou chybu a často rostlinu už nejde zachránit.
Průvan
Jednou z nejčastějších příčin úhynu rostlin je obyčejný průvan. V zimě jsou dny kratší a tmavší, tak se snažíme dát rostliny co nejblíže ke světlu. To je samozřejmě u okna. Ne každá rostlina zvládá temnější kouty. Nedostatek světla poznáte snadno. Rostliny mají vytáhlé a slabé výhony, nebo žlutnou. Panašované listy ztrácejí barvu. Proto jsou okna plná květináčů. Ale v opravdu chladné zimě, kdy jsou venkovní teploty hluboko pod bodem mrazu, stačí otevřít okno na minutku a choulostivé rostliny, jako je třeba ibišek, dostanou teplotní šok. V lepším případě opadají listy, nebo odejde třeba „jen“ polovina rostliny. V horším odejde celá rostlina.
Vyhřáté topení
Kdo by neměl rád v mrazivé zimě doma teplíčko? Nejlépe 22 a více stupňů. Ale takový komfort se většině běžně pěstovaných pokojových rostlin příliš nezamlouvá. Víc jim vyhovuje 18 až 20 stupňů. Proto byste je neměli nikdy dávat přímo ke zdrojům tepla. To je u parapetu nad rozpáleným tělesem stejně těžké, jako když postavíte třeba takový pěkně vzrostlý fikus benjamin těsně vedle topení. Začnou mu žloutnout a pak opadat listy. Kvetoucím rostlinám květy rychle opadají. A kromě toho bude nadměrně vysychat substrát. A co s tím uděláte? Pořádně zalijete. A rázem jsme u třetího zabijáka. Kdo si ještě zachoval dvojitá špaletová okna, může drobnější odolnější rostliny dávat mezi ně. Stejně to dělaly už naše babičky. Další tip je sice trochu pracnější, ale užijete si s ním delší dobu květy. Kvetoucím rostlinám, třeba bramboříkům můžete na noc dopřát pobyt v chladnější chodbě.
Přemokřené kořeny
Jak už jsme napsali, souvisí přemokřené kořeny hodně s pokojovou teplotou a umístění rostliny. Hodně z našich hýčkaných pokojovek umoříme nadměrnou zálivkou. Typickým příkladem jsou africké fialky. Čím hůř rostlina vypadá, tím víc jí dopřáváme vody. Přitom většinou stačí zalévat jednou týdne odstátou vodou. Pravověrní pěstitelé mívají dokonce přes zimu v sudech nastřádanou měkkou dešťovou vodu. Než se do zálivky pustíte, udělejte si jednoduchý test. Zapíchněte do substrátu ukazováček, abyste zjistili, že není suchý jen na povrchu, ale jen mírně vlhký do hloubky. Velmi praktické je také sledovat vzdušnou vlhkost, která by měla být správně kolem 40 %. Ukáže vám ji každá meteostanice. Zvýšit ji pomohou obyčejné odpařovače na topení, nebo zkuste rosení rozprašovačem. Jen pozor na rostliny s chlupy na listech. Voda by na nich mohla zanechat nevzhledné skvrny.
Nemáte jinde místo, než právě na parapetu? Tak to se vám budou hodit jednoduché nápady na zajímavé poličky, závěsy a květinové stolky, které dopřejí rostlinám dostatek světla bez nebezpečí vysychání u topení.
