Říká se, že zamiokulkas nezničíte. A opravdu byste odolnější pokojovku našli jen stěží. Pečovat o ni zvládne i naprostý začátečník, a když si jí moc nevšímáte, prospívá jí to vlastně nejvíc.
Před pár lety ho znal jen málokdo, poslední dobou si ale zamiokulkas (Zamioculcas zamiifolia) získává čím dál víc fanoušků. Zejména proto, že patří k nejvděčnějším pokojovým rostlinám. Naroste do celkem pěkné výšky a jeho tmavě zelené lesklé listy vypadají velmi dekorativně v každém interiéru. A hlavně – nemá žádné přehnané nároky na pěstování. Dobře se mu daří téměř v jakémkoli prostředí. Nejvíce mu sice vyhovuje rozptýlené světlo, ale podle našich zkušeností pěkně roste i v tmavším rohu místnosti nebo blízko u okna (ale bez přímého slunečního úpalu).
Prostě přehnaná péče téhle pokojovce škodí. Platí to i o přesazování. Mnoho majitelů má tendence vzrostlou rostlinu každoročně přemisťovat do většího květináče, ale to je chyba. Tím jen zamiokulkasu zpomalíte růst. Patří totiž k rostlinám, které se rády mačkají a malý prostor jim naprosto vyhovuje. Po přesazení do příliš velké nádoby bude věnovat všechnu energii tomu, aby hlízou a kořeny vyplnil celý prostor, a teprve potom zase poroste do krásy.
Při přesazování se nelekejte, když vám rostlina nepůjde z původního květníku vyndat – často se stává, že ji z něj musíte doslova vystříhat. Kořeny vyplní opravdu každičkou mezeru. Na substrát není zamiokulkas nijak náročný, stačí běžný typ pro pokojové rostliny. Na dno květináče dejte malou vrstvu kamínků či keramzitu jako drenáž, která zabrání uhnívání kořínků při přelití. Pak vrstvičku substrátu, na něj usaďte rostlinu a kolem dokola obsypejte. A na pár let máte zase klid.
Skromný zamiokulkas je díky svým minimálním nárokům ideální pokojovka pro pěstitelské začátečníky či zaneprázdněné lidi. Takže pokud se vaší rostlině nedaří, nemusí to být tím, že něco zanedbáváte. Naopak popřemýšlejte, zda se jí nevěnujete až příliš.